Archiv rubriky: České lesy

Vojenské areály jsou místa, kam se jen těžko dostane někdo „cizí“. Řádový občan se tam téměř nemá šanci dostat, pokud areál zrovna nezavírají, nově neotevírají, nebo neprobíhá nějaká jiná slavnost, ale ty rozhodně nejsou časté. Neustále nakupujeme novou techniku, i když to vlastně není vůbec potřeba, protože ve vojenských areálech, což jistě málokdo ví (protože se tam nedostane) je techniky hodně. Nicméně, politici si potřebují vydělat a jejich kamarádi – prodejci nebo výrobci vojenské techniky jim k tomu mohou pomoci. Ve vojenských areálech totiž můžeme pozorovat stromy. A nejsou to ledajaké stromy, jsou to zarostlé střely a jiná technika. Je to velice zajímavé, že? Za miliardy nakupujeme další techniku a přitom máme ve vojenských areálech zarostlé střely. S tím ale my jen těžko něco uděláme, to je na jiných, co se s tím bude dělat. A pravděpodobně to něco se změní brzy na nic, po tom, co se o tom zase přestane mluvit, protože, jak jsem již psal, politici si zkrátka vydělat musí a nenechají se připravit byť o jedinou možnost, což je vcelku pochopitelné.

Každý „správný“ politik má totiž kamarády, kterým dohazuje státní zakázky a oni mu za to dávají nemalé peníze jako „dížko“ za vyřízení. To dížko, není úplně malé, je obvykle v řádech milionů, deseti milionů, ale někdy to jsou i články obrovské (stovky milionů až miliardy). O tom by ale lidé neměli vědět, a tak se o tom moc nemluví, nikde se o tom moc nemůžete dozvědět. Policie nevyšetřuje a nám tak technika zarůstá mechem, protože kupujeme stále novou.

Boubínský prales leží na Šumavě a je jedním z nejznámějších pralesů na území České republiky. Výjimečnost Boubínského pralesa si všimli už naší předkové, neboť už v roce 1858 se stal přírodní rezervací. Stalo se to na popud vimperského nadlesního Josefa Johna, který na tento přírodní skvost upozornil tehdejšího majitele panství Adolfa Josefa Schwarzenberga. Pan Schwarzenberg nadlesního Johna vyslyšel a nechal část lesa vyčlenit jako rezervaci.

Od této doby sice uplynulo hodně vod, nicméně rezervace tohoto cenného místa byla několikrát potvrzena. V čem je však Boubínský prales tak výjimečný? Celý prales se nachází v nadmořské výšce 940 až 1120 metrů a nejstarší exempláře stromů dosahují tři sta až čtyři sta let. Velmi zajímavé jsou například staré stromy s neobvyklými deformacemi nebo stromy stojící na tzv. Chůdových kořenech. Jelikož se jedná o velmi cennou přírodní lokalitu, byla zde v roce 1979 zřízena 3,8 kilometrů dlouhá naučná stezka s osmi poučnými zastávkami.

Boubínský prales je součástí mohutné hory Boubín, která měří 1362 metrů a jedná se o čtvrtou nejvyšší horu české části Šumavy. Tahle mohutná hora je z velké části zalesněna smrkovými porosty. Vedle smrků však tu a tam rovněž narazíte na buky, javory a jedle. Výborně se zde daří jelení zvěři. Hora Boubín je také ideálním místem pro pěší výšlap až na samotný vrchol, kde na vás čeká nová rozhledna.

Se zajímavosti Boubínského pralesa je nutno ještě zmínit jeden strom, kterému se říkalo Král smrků. Tento Král smrků totiž měřil 57,2 metrů a jeho stáří bylo 440 let. Mluvíme o něm bohužel v minulém čase, neboť v roce 1970 ho přemohla silná vichřice.

Boubínský prales určitě stojí za návštěvu, neboť procházka mezi mohutnými a vzrostlými stromy, které hodně pamatují, je vskutku nádherný a povznášející zážitek.

Český les je členitá vrchovina, která se nachází v jihozápadních Čechách, u samých hranic s Německem. Český les je součásti Šumavské oblasti. Nejvyšší horou celé oblasti je Čerchov, která měří 1042 metrů. Typickým rysem Českého lesa jsou jeho ploché hřbety a rozlehlá mělká údolí.

Celý ráz této v minulosti dosti nepřístupné krajiny je do značné míry podobný Šumavě. Celé území Českého lesa je protkáno lesními porosty. Původní lesy jsou jedlobučiny, které později vystřídaly smrkové lesy, které v současnosti převažují. Výchozími místy pro návštěvu Českého lesa jsou města a obce Rozvadov, Poběžovice, Tachov, Přimda a Klenčí pod Čerchovem.

Klima zdejších hor odpovídá horám podobného typu. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 4,5–7 °C.

Český les má za sebou velmi pohnuté dějiny. Po druhé světové válce bylo totiž celé území prakticky vysídleno a po roce 1948 se stala celá oblast z větší částí nedostupnou. Pro samotnou přírodu tato izolace byla samozřejmě velmi prospěšná, neboť přírodě masová turistika a cestovní ruch příliš nesvědčí a neprospívá. Současnost Českého lesa je však už úplně jiná než byla před čtyřiceti nebo třiceti roky. V současné době je celá oblast veřejnosti zcela přístupná, zvláště je ideálním místem pro pěší turistiku. Celá oblast má totiž velké množství turistických značených i neznačených cest. Rovněž lyžaři si mohou v těchto končinách České republiky přijít na své. Za příznivých sněhových podmínek jsou zde krásné a dobře přístupné terény pro vyznavače sjezdového lyžování. Zázemí samozřejmě není ještě na takové špičkové úrovni jako v Krkonoších nebo v Jizerských horách, ale postupně vznikají nová a nová zimní střediska a ubytovny. Český les skýtá do budoucna perspektivní vyhlídky na pěknou turistickou oblast, která bude lákavá pro mnoho tuzemských turistů.

Lesy patří neodmyslitelně k životě na této modré planetě. Lesy také najdete v různých podobách skoro po celém světě, neboť představují pro život na zemi důležité a unikátní ekosystémy. Z posledních čísel vyplývá, že pokrývají asi dvacet procent povrchu souše, což je přibližně asi 3 866 milionů hektarů. V České republice pokrývají lesy třetinu území, což je v rámci Evropské unie vysoké číslo. Více lesů v celé Evropě má pouze Finsko, Švédsko a Rakousko.

Česká republika byla na lesy bohatá již v dávné minulosti. Dříve na území našeho státu pokrývaly listnaté a smíšené lesy. Tyto druhy lesů byly rozšířeny od britských ostrovů až po jižní část Uralu. Těmto typům lesů většinou vyhovuje dostatečné množství srážek po celý rok a mírné teploty.

V současné době na území naší republiky tvoří z velké části většinu našich lesních porostů kulturní lesy. Jedná se o 59 procent. Nejčastěji se jedná o smrky, duby a buky. Stromy byly však často vysázeny v nepřirozených podmínkách, a tak mnohde obtížněji rostou a rychleji podléhají nemocem a škůdcům. Vedle kulturních lesů najdeme v naší zemi i lesy teplomilné, lužní, borové lesy, bučiny a jedlobučiny, horské smrčiny a nejvyšší partie hor. Kde takové lesy najdeme?

Tak nejznámější lužní les najdeme například v Litovelském Pomoraví. Na borové lesy zase pro změnu narazíte, když se budete toulat na levém břehu řeky Labe mezi Poděbrady, Nymburkem, Sadskou a Lysou nad Labem. Horské smrčiny pak rostou ve vysokých partiích Šumavy.

Česká republika je tedy na lesy velmi bohatá, takže bychom měli tento zelený poklad pečlivě a důkladně chránit, aby tady zůstal i dalším generacím. Lesy totiž produkují kyslík a vážou oxid uhličitý. Dále pak chrání půdu před větrnou a vodní erozí a v neposlední řadě velkou měrou snižují znečištění vody a půdy.

Les je naším společným vlastnictvím, proto je velmi důležité naše ohleduplné chování, které lesu neubližuje, ale naopak prospívá.

Základní zásady chování v lese se určitě každý z nás učil již na základní škole. Naprostou samozřejmostí tedy je, aby každý návštěvník lesa byl potichu, neodhazoval smetí a odpadky a sbírat pouze houby, které bezpečně znáte. To jsou základní pravidla, která by měl dodržovat každý houbař.

Další důležitá zásada každého správného houbaře je, že je povoleno sbírat houby, ale pouze takovým způsobem, který neničí a nepoškozuje les. V praxi to znamená, že je například nepřípustné kopat do nejedlých hub. I když se nám nejedlá houba nemusí líbit, není žádný důvod takovou houbu likvidovat a ničit.

Jak správně houby sbírat? Je zapotřebí dávat pozor především na podzemní část houby. Proto je dobré se sebou nosit ostrý kapesní nožík, neboť nejlepší metodou je houbu pouze odříznout těsně nad zemí.

Jak dopravit bezpečně houby domů? Určitě není vhodná igelitka. Kupte si na houby raději proutěný koš. Proutěný košík je nejlepší, neboť plodnice hub jsou totiž velmi náchylné na přehřátí. Když se houba zapaří, může následné velmi rychle zplesnivět. Hřiby bychom také neměli dávat do proutěného košíku v příliš mnoha vrstvách.

Sbírejte také přiměřené množství hub. Houbař by měl nasbírat pouze tolik hub, kolik jich je schopen zpracovat. Je všeobecně známo, že houby se velmi rychle kazí. Houby se také potřebují rozmnožovat, když vysbíráte všechny houby, omezíte jejich rozmnožovací možnosti. Houby se šíří výtrusy ze svých zralých plodnic, které mají ukryté v klobouku.

A úplně na závěr. Když odcházíte z lesa s krásným úlovkem, odneste si také své odpadky. Vždyť i obyčejná PET láhev je lesu velmi nebezpečná, neboť se v lese bude rozkládat více než padesát let.

Jánské lázně nabízí hory i léčebné procedury. Jánské lázně se nachází pod Černou horou v Krkonoších. Zdejší lázně mají za sebou dlouhou historii a v současné době se zde léčí především nemoci pohybového ústrojí, kožní choroby a onkologická nemocnění. Zdejší voda však dobře prospívá i nervovým problémům a problémům dýchacích cest.

Pokud přijedete do Jánských lázní, čeká vás velká paleta různých aktivit. V zimním období jsou Jánské lázně ideálním místem pro lyžaře. Je zde k dispozici 13 lyžařských vleků a dvě lanovky. Na své si přijdou také sáňkaři, kteří mohou vyzkoušet velmi pěknou tři a půl kilometrovou Černohorskou sáňkařskou dráhu.

V letních měsících jsou lázně pro změnu perfektním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Výšlap na Černou horu můžete absolvovat po červené turistické značce. Pro cyklisty je zde připravená první krkonošská cyklistická stezka, která měří celkem 16 kilometrů. Kdo by chtěl zažít větší adrenalin, může se z Černé hory spustit dolů na speciální terénní koloběžce. Objednat si také můžete výuku lukostřelby nebo nordic walking. Pro náročnější je tady ještě k dispozici lezení a slaňování. Pro děti lze pak doporučit lanový park, který má celkem 40 překážek ve výšce od čtyř metrů až do dvanácti metrů. Průchod celého parku vám dá skutečně zabrat, takže si rezervujte minimálně dvě až tři hodiny. Pro milovníky paraglidingu je Černá hora jedna z nejlepších startovacích míst v České republice. Sportu si v Jánských lázních užijete opravdu dosyta.

Pokud budete sportovních aktivit dokonale nabaženi, můžete zcela v klidu využít některou z lázeňských místních procedur nebo si zaplavat v termálním bazénu.

Jánské lázně jsou jinak velmi poklidným lázeňským střediskem, které má skvělé ubytování a velké množství rekondičních a wellnesových programů.

Na území České republiky je téměř třetina lesů. Většina těchto lesů patří do rukou českého států, který se o tyto lesy stará a obhospodařuje je. Tuhle činnost má na starosti státní podnik, který se jmenuje Lesy České republiky. Pojďme si tento podnik trochu více představit.

Lesy České republiky, státní podnik existují od roku 1992, kdy byly založeny Ministerstvem zemědělství České republiky. Nejdůležitější činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku, který vlastní stát. Jedná se 86 procent rozlohy všech státních lesů. K této činnosti ještě přidejme péči o více než 39 tisíc kilometrů určených vodních toků a bystřin.

Podnik Lesy České republiky sídlí v krajském městě v Hradci Králové a jeho organizační struktura má celkem tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý pak 13 oblastních pracovišť a třetí stupeň organizační struktury se skládá ze 77 lesních správ.

Jaká je hlavní strategie celého podniku? Základním kamenem celé tuzemské lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v českých lesích. Cílem podniku je pak vytváření kvalitních, stabilních a věkově skupinovitě smíšených lesů.

Lesy České republiky však také zajišťují mnohé služby pro vlastníky soukromých lesů. Značné finanční prostředky, které Lesy České republiky dostávají od státu, investují rovněž do obnovy imisemi značně poškozených a zničených lesů v pohraničních oblastech, do údržby lesních cest a stezek, které dnes neslouží jenom pro obhospodařování lesa, ale i pro masovou pěší turistiku a stále populárnější cykloturistiku.

Lesy na území naší republiky jsou společným majetkem nás všech, proto bychom měli vědět a znát, kdo se o tento majetek stará. Lesy mají pro náš stát důležitou cenu, neboť jsou domovem mnoha vzácných zvířat a ptáků, ale rovněž místem klidu a odpočinku.

Slavkovský les se nachází mezi českými lázeňskými městy Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně. Jedná se o chráněnou krajinou oblast, jenž má rozlohu 610 kilometrů čtverečních. Nejvyšší vrchol celé oblasti je hora Lesný, která měří 983 metrů.

Slavkovský les je hustě zalesněná oblast, kde objevíte také rozsáhlá rašeliniště, která mají značný význam především pro místní minerální prameny, které vyvěrají v blízkém okolí západočeských lázní. Pro milovníky rostlin je Slavkovský les takovým malým rájem. Roste zde totiž velké množství vzácných a chráněných rostlin, mezi nejznámější patří například chráněná rostlina Armika horská, která se dostala do znaku CHKO.

Vedle vzácných rostlin je Slavkovský les domovem mnoho druhů zvířat. Při toulkách touto chráněnou oblastí můžete potkat zejména divočáky.

Slavkovský les je však především známý svými minerálními prameny. Zajímavosti však je, že na zřídelní linii jsou mnohé prameny, které již netvoří výtrysky nebo fontány. Některé z nich dokonce výrazně ztrácejí svou teplotu se srovnáním s Vřídlem.

Slavkovský les je také poměrně chladná oblast. Průměrné roční teploty zde jsou pouze 5-6°C. Léto je tady tedy poměrně chladné, v nejteplejších letním měsících jsou místní teploty okolo 14-16°C. V zimě je pak průměrná teplota -3až -5°C. Slavkovský les má několik velice zajímavých míst, které určitě stojí za to navštívit. Jedním z takových míst je místo Tři kříže, které leží nedaleko obce Prameny. Na vyvýšeným místě uvidíte tři velké kříže, které se hrdě vypínají nad kotlinou bývalého města. Dalším zajímavým tipem na výlet je místní rozhledna, která se jmenuje Kempfova a je situovaná na hoře Krudum. Stará rozhledna sice spadla, ovšem v roce 2008 byla postavena nová, takže hora Krudum má opět svou dominantu.