Piknik v horách

Mnoho lidí má velice rádo piknik. Na pikniku si totiž může každý z nás oddychnout, zapomenout na starosti a věnovat se přírodě. Tedy, kromě lidí s různými alergiemi, ti jen horko těžko budou někde na pikniku v lese, když mají alergii, neustále pčíkají, kašlou, slzí jim oči, apod. Nemusí to být zkrátka něco jednoduchého. Ale ti, co takové problémy nemají, přírodu mají rádi, jistě na piknik chodí rádi, především mladá dívka s mladým chlapcem, protože starší už tak rádi nechodí. Je to rozhodně velice dobrý oddych, což si každý uvědomuje. Na piknik se tak prodávají přímo plněné košíky (v létě v supermarketech), což je rozhodně pěkné, že na nás supermarkety takhle myslí (vlastně na svůj zisk, ale o tom nemá cenu mluvit). Piknik je opravdu pěkně strávený čas, je to vlastně takový návrat ke kořenům a odchod od civilizace, ale samozřejmě se to takto úplně zjednodušit nedá. Trochu přeháníme.

Přesto je piknik v lese velice oblíbený, i když to může stát nemalé peníze, ale hlavně ve Spojených státech, kde jsou obvykle lidé velice „znudění“ tím, že všude kolem nich je město. To pro ně asi není příliš příjemné. V českých podmínkách není piknik tak moc oblíbený, ale myslím si, že to vůbec nevadí, protože i tak si může každý udělat v česku piknik a nemusí se bát, že bude jediný. Naopak je to skvělá výhoda, že Vás při pikniku vlastně nikdo nebude rušit, což určitě uvítáte, nebo snad ne?

Chování ovcí na pastvinách v podhůří

Chov ovcí se stále více rozmáhá. Mnoho lidí je začíná pěstovat, a zároveň se tímto chovem živit. Investice není veliká, nejdříve se musí založit chov, zpočátku může být méně jedinců, později můžeme jejich počet zvyšovat. Zároveň tak ten, kdo s tímto druhem chovu nemá zkušenost, postupně zkušenost získává a učí se tak za pochodu. Chov ovcí je výhodný ale nejen pro produkci masa, mléka a případné výrobě různých výrobků z mléka, jako jsou sýry, jogurty a další. Chov ovcí je také kvůli vlně. Chov ovcí je velice vhodný i pro udržování krajiny, a to obzvláště n méně přístupných oblastech, jako jsou horské nebo podhorské oblasti. Pomocí ovcí, které jsou na lukách a v lese, se zlepšuje kvalita půdy, zvyšuje se její úrodnost, mnohdy se daří eliminovat výskyt plevelů a parazitů. Náklady na krmení ovcí jsou ale také menší, k využití se hodí i takové porosty, které nejsou vhodné pro skot. Ovce jim snadněji pomohou zefektivnit práci, čas a peníze. Podle toho, z jakého důvodu si ovce pořizujeme, se musí vybrat ta správná plemena a vhodní jedinci. Ovce jsou přežvýkavci, a díky nenáročnosti je využívají po celém světě v těžších oblastech. Ovce se pasou od jara do podzimu. Okusují právě ale také listy a kůru mladých stromů i keřů. V zimě jedí seno, a přes celý rok je jim potřeba dodávat sůl s minerály. Je jim také potřeba obstarat pití, vodu.

Ovce se samozřejmě musí stříhat, a to nejméně jednou ročně, většinou na jaře, i kvůli letnímu horkému počasí. Stříhají se i jehňata, asi 2 měsíce před porážkou, protože díky tomu můžete získat kůži s tou nejlepší délkou vlny pro vyčinění. Samozřejmostí je, aby byla vlna před stříháním suchá.

Jizerské hory

Jizerské hory leží na severu České republiky, přesněji na hranici České republiky a Polska. Na sousední polské straně najdeme nejvyšší vrchol Jizerských hor, který se jmenuje Wysoka Kopa a který měří 1126 metrů. Na české straně hranic je pro změnu nejvyšším vrchem hora Smrk, která měří o fous méně, přesně 1124 metrů.

Jizerské hory sousedí na své východní straně s Krkonošemi, na západní straně pak s Lužickým pohořím. Území Jizerských hor bylo v roce 1968 vyhlášeno chráněnou krajinou oblastí. Pod státní ochranu se tak vedle nádherných přírodních partií dostala i významná lidová architektura. Jizerské hory jsou charakteristická smrkovými a bukovými porosty. V lesích těchto hor také najdete rašeliništi a rašelinová jezírka. Pod horou Smrk pramení známá česká řeka Jizera, která se vlévá do Labe.

Jizerské hory začaly osídlovat už ve 14. století. V pozdějším období dochází k velkému rozvoji textilnictví, dřevařství, těžbě rud a kamene. Významným momentem pro celý region byl počátek rozvoje sklářství. V 17. století se ve velkém rozšířil také textilní průmysl a vznikla celá řada známých sklářských hutí a brusíren. V 19. století se v této oblasti začaly budovat silnice a železniční trati. V tomto období se zde začala rozvíjet i masová turistika. Začaly se postupně budovat rozhledny a turistické chaty.>

V zimních měsících se Jizerské hory stávají oblíbeným místem zejména díky velkému množství upravených běžeckých tratí, z nichž je bezesporu nejpopulárnější Jizerská magistrála. Jizerská magistrála je ráj běžkařů. Je zde 70 kilometrů kvalitně upravovaných běžeckých stop. Všeobecně známé jsou i sjezdové areály Ještěd, Parlament – Desná, Špičák, Severák a další. V letním měsících mohou pěší turisté absolvovat rekreační procházky nebo krásné pochody po široké síti značených turistických cest.

Krkonoše

Krkonoše patří bezesporu mezi nejznámější pohoří v České republice. Jsou totiž velmi častým a velmi oblíbeným cílem českých i zahraničních turistů v zimě i v létě. Polští turisté znají název tohoto pohoří pod polským názvem Karkonosze, němečtí turisté zase pod názvem Riesengebirge.

Krkonoše jsou zejména atraktivní v zimních měsících, kdy je na tomto místě nejvíce turistů a návštěvníků. Známá zimní střediska lákají davy turistů na dobré a kvalitní sjezdovky a běžecké tratě. Ovšem nejenom sport láká turisty do Krkonoš, rovněž silně přitahuje zachovalá a krásná příroda Krkonošského národního parku a v neposlední řadě nejvyšší hora České republiky Sněžka.

Krkonoše mají také velmi dobrou geografickou polohu, neboť se nacházejí na severovýchodě České republiky mezi Českou republikou a Polskem. Hranice mezi oběma zeměmi prochází přímo po hlavním hřebeni, takže polští turisté to do Krkonoš nemají opravdu daleko. I když na polské straně se část Krkonoš nachází také, větší část Krkonoš je na území České republiky. Přibližně dvě třetiny Krkonoš se nacházejí na české straně hranice.

V Krkonoších pramení i největší česká řeka Labe. Od roku 1963 byly nejcennější lokality Krkonoš vyhlášeny Krkonošským národním parkem (KRNAP), což je vůbec nejvyšší územní forma ochrany přírody v České republice.

Krkonoše také nabízejí řadu velmi krásných a významných měst a obcí, které jsou orientovány na cestovní ruch. Za všechny tyhle krásné obce lze zmínit například známá sídla Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Trutnov, Paseky nad Jizerou, Jilemnice, Vysoké nad Jizerou, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Janské Lázně. Tyhle obce nabízejí velmi dobré a kvalitní zázemí pro celou řadu nejrůznějších sportovních a rekreačních aktivit. Navštivte krásné a malebné Krkonoše a sami se přesvědčíte.

Krušné hory

Jedná se v podstatě o dlouhý horský masiv, který se nachází na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Pohoří Krušných hor je na severozápadní hranici republiky zhruba 130 kilometrů dlouhé. Za vznik tohoto pohoří může sopečná činnost. Jako pozůstatek této činnosti je zde bohatý výskyt nerostného bohatství a léčivých pramenů. Léčivé prameny se pak staly základem zdejších známých lázeňských léčeben. Nejvyšším bodem celého pohoří je hora zvaná Klínovec, která měří 1244 metrů.

Na úpatí těchto hor se nacházejí důležitá české města. Mezi nejdůležitějšími z nich jsou velká krajská města Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Z ostatních pak jmenujme ještě Most, Teplice, Litvínov, Nejdek, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří a další. Vedle nádherné přírody zde najdete i celou řadu památek a městských památkových rezervací.

Lázeňství v Krušných horách reprezentují především světoznámé lázně Kyselka v Klášterci nad Ohří, lázně Bílina a lázně Teplice. Ovšem vedle lázeňství lákají do Krušných hor také dobré podmínky k zimním sportům a radovánkám. Skvělé podmínky nabízejí například zimní střediska Boží Dar, Bouřňák, Cínovec, Jáchymov, Klínovec, Kraslice, Kovářská, Pernink a řada dalších. Krušnými horami také procházejí desítky kilometrů krásných běžeckých tratí. Krušné Hory skýtají rovněž mnoho příležitostí i pro letní rekreaci. Jsou zde dobré podmínky pro horskou turistiku nebo cyklistické výlety. Řada naučných stezek a turistických tras vede až do sousedního Německa. V celé oblasti velkým tempem roste i kvalitní síť značených cyklotras. Dobrá je také síť turistických ubytoven a penziónů.

Z historických budov a památek nám zůstaly zachovány například zámek Jezeří, Horní hrad – Hauenštejn, hrad Hněvín, zámek Ostrov, zámek Valeč, zámek Klášterec nad Ohří, Státní zámek Duchcov a mnoho dalších.

Lužické hory

Lužické hory se nacházejí na severu republiky mezi městy Děčín a Liberec. Celé toto území je charakteristické svými úchvatnými přírodními krásami a zachovalými celky místní lidové architektury. Větší část tohoto území je pokryta rozsáhlými a hustými lesy. Do Lužických hor patří také nezaměnitelná oblast Labských pískovců, která je známá zejména jako oblast velkých skalních masivů. Jejich součástí je pitoreskní a unikátní skalní město v Tiských stěnách. Jde o velmi populární a oblíbená místa mnohých turistů a především horolezců, kteří na pískovcových věžích velmi často trénují.

Na tuto oblast navazuje Národní park České Švýcarsko, které rovněž patří k Lužickým horám. Ve velmi dávné době bylo v této oblasti mělké moře. Při jeho ústupu se zde vytvořil bizarní a fantastický svět skalních věží a neobvyklých útvarů. Mezi nejznámější symbol tohoto fantastického světa je Pravčická brána. Návštěvníci a turisté mohou v této oblasti navštívit mnohá vyhlídková místa, ze kterých se mohou potěšit nádherným pohledem na jeden z nejmalebnějších koutů České republiky. Jedním z takových půvabných míst může být například známá rozhledna Sněžník. Severní část Šluknovského výběžku, která je v pohraniční oblasti naší vlasti, vyplňuje Šluknovská pahorkatina. Celá oblast Šluknovského výběžku je svým vzhledem a svojí velkou členitostí velmi podobná podhůří Šumavy. Mírná vrchovina s širokými údolími je značně obydlena. Typickými lesy jsou zde hlavně smrkové lesy s krásnými výhledy a celou řadou atraktivních přírodních zajímavostí. V blízkém okolí Šluknova i ve městě samém je spousta historických a architektonických památek. Opomenout bychom určitě neměli obce jako jsou Mikulášovice, Rumburk a Jiříkov. Lužické hory stojí bezesporu za pozornost, je to krásný a nádherný kout České republiky.

Orlické hory

Orlické hory se nacházejí na severovýchodě České republiky, kde hraničí s Polskem. Od roku 1969 bylo celé území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o 60 kilometrů dlouhý horský masiv s výškami okolo 1000 metrů nadmořské výšky. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je hora Velká Deštná, která měří 1115 metrů.

Orlické hory jsou už léta velmi vyhledávaným cílem pro cykloturisty, pěší turisty, běžkaře i pro milovníky sjezdového lyžování. Většina dobrých sjezdovek jsou ve známých lyžařských střediscích Deštné, Říčky a Čenkovice. Na své si zde přijdou i běžkaři, nejoblíbenější trasou běžkařů je červená hřebenovka z obce Olešnice v Orlických horách přes Šerlich na Pěticestí. V okolí Deštného a Říček se běžecké tratě upravují jak pro klasickou jízdu, tak pro bruslení. Příznivci bílé stopy tak mají k dispozici celkem 90 kilometrů krásně upravených stop.

V letním měsících se můžete například vykoupat v místní přehradní nádrži Pastviny nebo můžete navštívit moderní aquapark v Ústí nad Orlicí. Rovněž cykloturisté zde mají skvělé příležitosti ke svému sportu. Značených cyklotras je zde totiž opravdu hodně. Ovšem zdaleka se nezapomnělo na pěší turisty. Velmi husté sítě turistických cest dominuje především Jiráskova stezka. Stezka Aloise Jiráska vede po hřebenech Orlických hor. Stezka vede i přes linie československého vojenského opevnění z let 1935-1938, takže příznivci vojenské historie si přijdou na své. Nejznámějšími vojenskými komplexy v celé oblasti jsou Hanička, Tvrz, Dobrošov a Bouda. Vedle přirozených vyhlídek z kopců Orlických hor můžete využít také vyhlídky z řady místních rozhleden. K dispozici jsou vám rozhledny Velká Deštná, Skuhrov, Suchý vrch, Andrlův Chlum a další. Za pěkného a příznivého počasí lze také sjíždět i orlické řeky. Orlické hory jsou opravdu krásné a malebné.