Konstrukce dřevostaveb (2by4)

Dříve než se začne stavět jakákoli stavba, je nutné upravit pozemek a zaměřit celou stavbu. Potom je nutné vykopat tzv. základnové pásy, které se potom zalijí betonem. Potom se začne se stavbou spodní stavby, kdy se musí udělat kanalizace, položí se základová deska, hydroizolace a opět se zalije betonem.

Základem konstrukce dřevostavby tzv. 2by4 je to, že se celý dům staví pouze ze 4 druhů dřevěných desek a latí. Je to velice rychlá a efektivní stavba, která trvá kratší dobu, než trvá normální stavba. Mnohdy je to velice vhodný druh stavby pro stavbu tzv. svépomocí, což většinou znamená, že si majitel budoucího domu staví dům sám, případně za pomoci rodiny nebo známých. I vzhledem k tomu, že je stavba jednodušší a rychlejší, je to pořád stavba domu, a tak by bylo lepší mít k ruce stavbyvedoucího nebo poradce, zedníka, který pomůže s těmi náročnějšími pracemi.

Mnoho lidí má strach z dřevostavby, mají dojem, že je v něm větší nebezpečí požáru. Ale není to pravda, pokud by takové nebezpečí hrozilo, nepostavilo by se těchto dřevostaveb tolik a nebyly by schváleny kolaudace a především ani bezpečností podmínky. Bydlení v dřevostavbě nenese větší rizika, interiér je velice příjemný, jako v jakémkoli jiném domě. Bydlení je příjemné a ničím neobvyklé. U dřevostavby 2by4 navíc ušetříte nejen čas, ale i peníze. Nejdůležitější je, co nejdříve bydlet.

Poté, co si svépomocí dokážete stavbu postavit, budete mít dojem, jako by to bylo vaše dítě. Vždyť postavit dům nedokáže úplně každý, ale dřevostavbu 2by4 zvládne mnohem více kutilů, než obyčejný dům, který je náročnější a hlavně jeho stavba je i pomalejší.

Využití dřeva na krovy rodinných domů

Trámy a prkna se zpracovávají na pilách, a dále se z toho vyrábí další věci, jako jsou například krovy. Dřevěné krovy se používaly dříve a používají i dnes, jsou velice oblíbeným stavebním materiálem, a to nejen rodinných domů, ale i větších budov. Podporují zachování zdravého ovzduší domu. Tyto krovy se vyrábí a dají se koupit i na míru konkrétního domu. Krovy se samozřejmě musí naimpregnovat proti dřevokazným škůdcům i proti plísním.

Při stavbě starých pravých českých domů, se používal krov, zvaný stojatá stolice. Tyto krovy byly vhodné na několika metrové střechy, dnes se ale již moc nepoužívají. Mezi další typ krovu patří tzv. ležatá stolice, která se liší od stojaté tím, že má šikmé sloupky a tzv. svislé vaznice. Pomocí tohoto krovu to, že umí přenést zatížení blíž k nosné zdi. Mezi nejčastěji používané krovy u rodinných domů, které jsou vhodné i pro obytné podkroví se používají krokevní krovy, které neobsahují ani vazný trám ani sloupky a díky kterým je v místnostech více prostoru.

Dřevo, ze kterého se krovy vyrábí, bývá většinou smrkové, musí být velice kvalitní, a především vysušené. Základním materiálem pro krovy jsou dřevěné hranoly, latě a trámy. Pokud se rozhodneme při stavbě domu, že si objednáme krov na míru, může se namontovat na místo hned, jakmile se dokončí spodní stavba.
Krásný dům s kvalitním krovem a spolehlivou krytinou je sen pro každého, a každý, kdo dům staví, by na to měl pamatovat. Pokud máte rádi dřevo a jeho styl, použijte ho i uvnitř domu, budete spokojeni dvojnásob.

Nahlédnutí – zpracování dřeva na pilách

ily jsou známé již po staletí. Zpracovávání dřeva bylo důležité v minulosti, a stejně tak zůstává i dnes. V dřívějších dobách byly pily poháněny vodnou, a tak byly stavěny u vody. V dnešní době jsou ale i pily provozovány s použitím elektřiny. Na pile se z klád zpracovávají trámy a prkna. Ty se potom využívají ve stavebnictví, ale i při výrobě nábytku i dalších předmětů. Ve stavebnictví se ze dřeva vyrábí i celé domy, ale také konstrukce stropů, krovy, ale i různé vnitřní obklady stěn. Výroba nábytku je mnohostranná, od židlí, stolů, přes lavice, skříně, poličky, psací stoly, ale i botníky, knihovny, komody, vitríny, postele a rošty.

Při výrobě prken a trámů vzniká odpad, který se ale využívá k výrobě různých předmětů menších velikostí, jako jsou párátka nebo sirky. Ale tento odpad se používá i jako palivo. Z pilin se také vyrábí jako palivo tzv. pelety.

Nepříjemným projevem zpracování dřeva na pilách je velký hluk, ale musí se dbát i na bezpečnost. Naštěstí se při zpracování dřeva uvolňuje vůně, a tak je práce se dřevem příjemnější.
Je pravdou, že pracovních míst se na pilách moc neobjevuje, většinou je zde pár mužů, kteří tuto práci vykonávají spoustu let. Jsou různé sezóny, kdy je nutno zpracovávat dřeva více, a tak se občas najímají brigádníci. Vzhledem k tomu, že práce na pilách patří mezi nebezpečné zaměstnání. Je proto nutné dbát na nařízení a chránit svoje končetiny, hlavu i celé tělo. Samozřejmě právě kvůli hluku je nutné pečovat i o uši a nosit tak ochranu uší, v opačném případě by hrozila i hluchota.

Struktura dřeva

Struktura dřeva je nádherná a s otazníkem pro laiky i vědce. Strukturální část dřeva obsahuje letokruhy, dřeňové paprsky, jádro, běl, cévy, vyzrálé dřevo a další. Pokud se kmen stromu rozřízne, je možné vidět různé barevné zóny dřeva, které jsou běl, jádro a vyzrálé dřevo. Nejzajímavější je letokruh, který je zajímavý i tajemný. Během zhruba jednoho roku přibývají letokruhy, které jsou rozdílné i barvami, podle letního a jarního dřeva. U subtropických a tropických dřevin je to ale jiné. Letokruhy se mohou vytvořit i dva za rok, nebo se nemusí vytvořit vůbec. Šířka i stavba letokruhu je odlišná podle různých dřevin, i podle jejich věku a podmínkám, kde strom roste. Některé letokruhy jsou širší a jiné úzké. Ve struktuře stromu jsou i dřeňové paprsky, které jsou tvořeny mohutnými seskupeními buněk, které jsou kolmé k ose kmene. Tyto paprsky ovlivňují specifické vlastnosti dřeva.

U všech dřevin se také vyskytují suky, což jsou základem živých, ale i odumřelých větví, a mají také své letokruhy. Jsou tmavší barvy a narušují stavbu dřeva. Barvy dřeva se liší podle druhu stromu. Barvy se mění podle působení světla, vlhkosti i vzduchu. Po rozřezání stromu se objevuje textura dřeva, která je tvořena rozmanitým zastoupením elementů, které jsou dané každou dřevinou. Tuto kresbu ovlivňují cévy a dřeňové paprsky. Také je patrný rozdíl mezi jarním a letním dřevem, jádrem a bělí a další. Zvlněným nebo spleteným průběhem vláken dřeva se projevuje tzv. svalovitost. Projevuje se také na vyhlazeném povrchu, a to střídáním matných a lesklých pruhů. Krása struktury dřeva je úžasná a nepolapitelná.

První konstrukce vozů byly ze dřeva

Dříve, než se začaly vyrábět automobily, v 50. – 60. letech minulého století, se používaly různé dřevěné vozy. Vozy, pomocí kterých se přepravovalo zboží, ale i lidé. Prvopočátek těchto vozů je datován v Egyptě a později v Řecku a v Římě. Do dalších zemí se pak dostaly tyto čtyřkolové vozy až v 8. století. Další rozvoj těchto vozů se uskutečnil v 15. Století, kdy se začaly vyrábět speciální vozy, které byly určené pro konkrétní převozy věcí a především lidí. Tyto vozy pro lidi se začaly nazývat kočáry, a vyráběly se jak se dvěma koly, tak i se čtyřmi koly. Vozy, které měly čtyři kola, byly stabilnější. Vyráběly se jak otevřené, tak i uzavřené vozy, ve kterých se příjemněji cestovalo na delší cesty, a především v zimě, v dešti nebo v horku. Lépe chránily lidi, kteří s nimi jeli. Kvalitnější a příjemnější vozy s polstrováním se začaly vyrábět až během 17. století, kdy existovaly vozy speciálně upravené a vyzdobené pro krále nebo církevní hodnostáře. V 19. Století se pak začaly zmenšovat kola, přidaly se kovové pružiny, aby byla jízda ve vozech příjemnější. Vznikly také vozy, kterým se říkalo dostavníky. Ty sloužily k přepravě poštovních zásilek i lidí na větší vzdálenosti. Díky výrobě vozů se dařilo právě tzv. kolářství, kde koláři vyráběly dřevěné kočáry, vozy, saně, trakaře a kola, které potom kováři okovaly.

Jakmile se v polovině minulého století začala vyrábět auta, jak je známe ještě dnes z různých výstav a přehlídek tzv. veteránů, začala se výroba kočárů snižovat. Výhoda kočárů byla, že nemuseli být sklady náhradních autodílů. V dnešní jsou umístěny různé vozy a kočáry v zámcích a na různých výstavách. Několik kočárů je ještě funkčních, jsou používány na projížďky centrem měst, na svatby a různé akce.

Jak škodí motokros lesům

Spousta lidí miluje procházky v lese. Bere tam sebou svoje děti, vnoučata, kamarády i známé. Procházka v lese působí velice blahodárně na nervy, ale i pro dobré dýchání. Krásný, čistý vzduch, s vůní jehličí, hub, lesního ovoce a mechu. Vzduch, který je neopakovatelný a nenahraditelný. Do lesů se vypravují lidé i za houbami, případně kvůli sběru lesního ovoce, které má nenapodobitelnou chuť.
Někteří lidé zase milují zvířata, a tak se za nimi do lesa vypravují. Vidět na vlastní oči srnky s mláďaty, nebo i jelena, zajíce, veverky, ale i různé druhy ptáků, je opravdový zážitek. To je něco jiného než v televizi nebo na DVD.
Představte si, že jdete s dětmi nebo vnoučaty po lese, dýcháte ten úžasný vzduch, posloucháte ticho, které přerušuje pouze zpěv ptáků, a v tom se ozve neskutečný řev motoru z motorky, která jede po lese, vyhýbá se jenom stromům, a jinak ničí vše, na co najede. Po projetí takové motorky, zůstává v lese spoušť. Tatam je klidná procházka spojená s odpočinkem a pohodou. Je pravdou, že to není pouze ojedinělá výjimka. Tohoto nelegálního motorismu neustále přibývá. Bohužel tento zásah do přírody narušuje a ničí biotop rostlin, ale i živočichů. Díky provozování motokrosu v lese, je navíc podporována eroze. Jak již bylo řečeno, jedná se o nelegální činnost, která nerespektuje vlastnická práva. Tito lidé tento soukromý majetek poškozují a dokonce nerozlišují, zda se jedná třeba i o chráněné území. Nesmíme zapomenout také na výfukové plyny, které motorka vydává. Motokros v lese je nepříjemná zábava, která by měla být i více pokutována, aby odradila zástupy, většinou mladíků, na motorkách, ničit přírodu.