Proč jsou stromy a lesy ve vojenských areálech často zachovalejší?

Ve vojenských újezdech desítky let neplatila běžná pravidla krajiny: nestavěly se tam silnice ani chaty, nehnojilo se, nechodili turisté a pole nezabíraly velké plochy. To je hlavní důvod, proč jsou lesy a louky v aktivních i bývalých vojenských prostorech v Česku často druhově pestřejší než okolí. Kolem nich ale koluje řada nepřesných představ.

Představa, že armáda přírodu jen ničí

Tanky a střelby skutečně rozrývají půdu, vyvolávají požáry a vytvářejí holé plochy. Právě to je ale pro řadu druhů výhoda. Na otevřených písčinách, vřesovištích a v tůních v kolejích žijí rostliny a živočichové, kteří v zarůstající krajině ztrácejí místo. Mozaika lesů, lad a otevřených ploch ve výcvikových prostorech připomíná krajinu, jakou jinde vytvářela pastva a drobné hospodaření.

Proto jsou velké části vojenských újezdů zařazené do soustavy Natura 2000, například Doupovské hory na území újezdu Hradiště nebo Libavá.

Nejde o netknuté pralesy

Lesy ve vojenských újezdech se běžně obhospodařují. Spravuje je státní podnik Vojenské lesy a statky, který v nich těží dřevo, vysazuje stromy a stará se o zvěř. Najdete tam smrkové monokultury stejně jako v jiných hospodářských lesích, ale i staré bučiny a doubravy, které se zachovaly díky tomu, že se k nim dlouho nikdo nedostal.

Vstup není zakázaný všude a pořád

Aktivní vojenské újezdy, jako jsou Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, jsou běžně uzavřené. Některé části nebo vybrané cesty se ale otevírají veřejnosti v určené dny, obvykle o víkendech a svátcích, kdy neprobíhá výcvik. Pravidla se liší podle újezdu a mění se, proto si je vždy ověřte u správy újezdu nebo obce.

Brdy přestaly být vojenským újezdem a od roku 2016 jsou chráněnou krajinnou oblastí. Velké lesní území, kam se dřív nesmělo, se tak otevřelo turistům a cyklistům.

Munice tam pořád může být

Ani v bývalých prostorech nelze vyloučit nevybuchlou munici. Kovové předměty neznámého původu, rezavé válce nebo kusy střel nechte ležet, nefoťte je zblízka, neodnášejte a místo si zapamatujte. Volejte linku 158.

Na veřejnosti přístupných cestách se pyrotechnický průzkum provádí, mimo ně se nechodí. Zákazové tabule u bývalých dopadových ploch berte vážně.

Stromy plné střepin jsou problém hlavně pro pilu

Ve stromech rostoucích u střelnic a na místech bojů z minulosti zarůstají do kmenů střepiny a projektily. Stromu většinou nevadí, ránu zavalí a roste dál. Pro zpracování dřeva jsou ale kovy nepříjemné. Ničí pilové pásy, a proto se dřevo z takových míst prověřuje detektory nebo se používá na palivo a štěpku.

Po zrušení újezdu se mění víc, než se čeká

Když armáda odejde, výcvik přestane udržovat otevřené plochy a ty začnou zarůstat. Bez zásahu by se vzácná vřesoviště a písčiny během pár desetiletí proměnily v les. Ochrana přírody proto v bývalých prostorech pracuje s řízenou pastvou, kosením a někdy i s řízeným vypalováním nebo pojezdy techniky, které napodobí to, co dřív zařídily tanky.

Druhou změnou je příliv návštěvníků. Lesní cesty, které léta jezdily jen vojenské vozy, teď slouží tisícům lidí. Kdo chce v bývalém újezdu vidět zachovalou přírodu, drží se značených tras, kde je terén prověřený, a do mokřadů a na otevřené plochy v hnízdní době nevstupuje.

Zdroje

• Vojenské lesy a statky ČR
• Ministerstvo obrany ČR
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR