Jak poznat stopy zvěře v lese: srnec, jelen, prase i liška

Jak poznat stopy zvěře v lese? Podívejte se, zda je otisk rozdělený na dvě špičaté půlky, zda jsou vidět drápy a jak velká je stopa. Spárkatá zvěř, tedy srnec, jelen a prase, nechává v bahně dva klínovité otisky, psovité šelmy čtyři prsty s drápy. Samotný tvar ale nestačí, protože stopa se po dešti rozpije a změní podle podkladu. Níže najdete rozdíly a omyly, které se při určování opakují.

Základ: spár, nebo prsty

Srnec, jelen i divoké prase patří mezi spárkatou zvěř. Jejich stopa je tvořena dvěma částmi, které tvoří oválný nebo klínovitý tvar. Šelmy, jako liška, pes či kočka, mají prsty s polštářkem. Tento rozdíl odliší většinu stop.

Častý omyl je spoléhat na jedinou stopu. V terénu hledejte sérii otisků, ze které poznáte krok, směr a rychlost. Jednotlivý otisk může být zdeformovaný. Pět stop za sebou dá mnohem jasnější obrázek.

Pro určování si zapamatujte velikost: srnčí stopa měří zhruba tak, jak velký je dětský palec ve dvou částech, jelení je výrazně větší a širší. Přesné rozměry kolísají podle věku a podkladu. Proto se hodí porovnání v terénu. Referenční fotka v telefonu pomáhá.

Srnec, jelen a prase: rozdíly ve spáru

Srnčí stopa je malá, štíhlá a špičatá, přední hrot je zřetelný. Půlky jsou těsně u sebe a nechávají úzký otisk. Zvíře běžně přeskakuje překážky, takže kroky bývají delší. V měkké půdě zůstane i otisk drápků.

Jelení stopa je větší, širší a zaoblenější, s hrubší hranou. Spárky jsou těsněji u sebe, ale otisk je zřetelně mohutnější. Dospělý samec nechává hlubší stopy než laň. Při pomalé chůzi je otisk rovný.

Divoké prase má stopu kulatější, s tupými spárky, které se při běhu rozvírají. Za hlavními spárky jsou často vidět malé otisky pomocných drápků. Tato stopa je nejrozeznatelnější v bahnitých místech. Spolehlivým znamením jsou také rozrytá místa.

Omyly, které se opakují

První omyl: „velká stopa znamená velké zvíře“. Rozměr ovlivňuje i vlhkost půdy, rychlost pohybu a to, zda zvíře bylo těžké. Srnec ve sněhu nechá větší otisk než v suché hlíně. Posuzujte i hloubku.

Druhý omyl: každá stopa se čtyřmi prsty patří vlkovi. Většinou jde o psa, který vedle sebe nechává široké a nepravidelné otisky. Liška staví tlapky do přímé linie jako po provázku. Psí stopy jsou zpravidla méně uspořádané.

Třetí omyl: drápy poznají všechno. Kočkovité šelmy drápy při chůzi zatahují a v otisku nejsou. Naopak psi a lišky je mají vidět vždy. Tato vlastnost pomáhá vyloučit možnosti.

Stopy lišky, psa a zajíce

Liška má štíhlou stopu s drápy a pravidelným krokem v jedné linii. Stopa je menší než psí a má užší tvar. Je dobře vidět ve sněhu. Dává se pozorovat i v blátě kolem cest.

Zajíc nechává charakteristický obrazec: dvě delší zadní stopy před dvěma kratšími předními. Při skoku se zadní nohy dostanou před přední. Takový vzor poznáte i ve sněhu. Jde o výrazný poznávací znak.

Pes se často pohybuje zmateně a v křivkách. Stopy psa se nesnaží skrýt. Pokud jsou doprovázeny otisky bot, jde nejspíš o venčení. Šelma jde cílevědomě.

Další znamení zvěře

Stopy nejsou jediným vodítkem. Bobky, ohryzy, rozryté plochy a otřepaná kůra prozradí, kdo tudy chodil. Jelen a srnec zanechávají kulaté bobky, prase rozrývá půdu. Okus pupenů na mladých stromech ukazuje zvěř vyšší.

V říji jelen otlouká parožím stromky a kmeny, takže zůstává odřená kůra. Srnec se otírá o keře a značí si území. Tato znamení jsou viditelná i po dlouhé době. Prozradí aktivitu zvěře.

Zvěř ruší nejméně časně ráno a k večeru. Pokud ji chcete vidět, jděte potichu, proti větru a mimo hlavní cesty. Pozorujte z dálky a nepřibližujte se. Les patří jejím obyvatelům.

Časté otázky

Kdy jsou stopy nejlépe vidět?

Nejlépe ve sněhu a po dešti v měkké půdě, kde otisk drží tvar. V suchu a v trávě jsou téměř neviditelné. Hledejte u potoků, bahnitých cest a pasek.

Jak odlišit stopu psa od lišky?

Liška staví tlapky v přímé linii a stopa je užší. Pes chodí nepravidelněji a otisk je větší a zaoblenější. Jistotu dává série stop, ne jediný otisk.

Je nebezpečné sledovat stopy?

Obecně ne, ale pozor na divoká prasata s mláďaty a na zvěř v říji. Držte odstup, psa mějte na vodítku. Při setkání ustupte klidně a nenápadně.

Zdroje

• Českomoravská myslivecká jednota
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR