Co dělat s nalezeným srnčím mládětem, které leží samo v trávě?

Co dělat s nalezeným srnčím mládětem? Ve většině případů nic: odejděte, nesahejte na něj a nesbírejte ho. Srnče ležící samo v trávě není opuštěné, jeho matka je jen několik desítek metrů daleko a vrací se kojit. Mládě záměrně zůstává bez pohybu a bez pachu, což je jeho obrana. Pomoc potřebuje jen tehdy, když je zjevně zraněné nebo se ocitlo v nebezpečí, a tehdy se řídí postup, který popisujeme níže.

Základ: srna mládě schovává

Srny rodí obvykle v květnu a červnu a srnčata mívají zbarvení se světlými skvrnami. První týdny života je matka nechává ležet ukrytá v trávě nebo v křoví. Vrací se jen na krátké kojení a zbytek dne se drží opodál, aby nepřitahovala predátory. Pro člověka to vypadá jako opuštění, pro srnku je to bezpečná strategie.

Mládě v prvních dnech nemá téměř žádný pach, což ho chrání před šelmami s citlivým čichem. Ve chvíli nebezpečí se přitiskne k zemi a nehýbe se. Právě proto vypadá apaticky a nechá se vzít do ruky. Reakce, která zachraňuje život ve volné přírodě, při setkání s člověkem klame.

Matku proto obvykle nespatříte, protože se drží z dálky. Pokud se k mláděti přiblížíte, srna se nevrátí, dokud nebudete pryč. Čím déle se zdržíte, tím déle zůstane mládě bez kojení. Správná reakce je tedy rychle zmizet.

Proč mládě nepáchne a neutíká

Instinkt „přitisknout se“ drží srnče až do doby, než zesílí. Teprve za několik týdnů začne matku následovat. Do té doby spoléhá na maskování, skvrnitou srst a nehybnost. Nejde o slabost ani nemoc.

Častý omyl říká, že matka mládě po dotyku člověka odmítne kvůli pachu. U savců divoké zvěře to tak jednoznačně nefunguje a vědecky to není doloženo. Skutečné riziko je jiné: člověk mládě odnese, zdrží matku nebo přivede psa. Odnesení z místa je pro mládě mnohem nebezpečnější než pach.

Mládě není domácí zvíře, ale volně žijící zvěř. Odebrání z přírody a chov doma jsou problematické z hlediska zákona o myslivosti a péče o zvěř. Srnče krmené kravským mlékem trpí zažívacími problémy a často nepřežije. Dobrý úmysl může skončit tragicky.

Kdy mládě opravdu potřebuje pomoc

Pomoc je namístě, pokud vidíte zjevné zranění, krev nebo zlomenou končetinu. Další varovný signál je, že mládě nepřetržitě volá, třese se nebo se pokouší vstát a padá. Pozornost si zaslouží i srnče u silnice nebo vedle uhynulé srny. V těchto případech nenechávejte nic náhodě.

Zvláštní situace nastává na loukách před sečí. Mládě v trávě kosa zabije dřív, než ho vidí. Zemědělci proto louky před sečením prohlížejí, někdy i dronem s kamerou, nebo je plaší. Pokud spatříte srnče v trávě před sekáním, upozorněte hospodáře nebo myslivce.

Za podezřelé považujte také srnče, u kterého se po několika hodinách nic nezměnilo, a zároveň se u něj pohybuje pes nebo lidé. Tady je dobré dát odstup a zavolat odborníka. Každé nahlášení je lepší než zbytečný zásah. Sledujte z dálky a nechte zvíře uklidnit.

Jak postupovat krok za krokem

Nejdřív se zastavte a ustupte. Psa držte na vodítku a vyhněte se opakovaným návštěvám. Fotografii pořiďte z dálky, ne zblízka. Pak odejděte a nechte srnu vrátit se.

Pokud mládě opravdu potřebuje pomoc, kontaktujte místního myslivce, myslivecký spolek, záchrannou stanici pro volně žijící živočichy nebo obecní úřad. Při zranění nebo ohrožení života můžete použít linku 112. Popište přesné místo, stav zvířete a čas nálezu. Nezkoušejte zvíře sami ošetřovat ani přenášet.

Pokud vám odborník poradí mládě odnést, uzavřete ho do krabice s větracími otvory a držte ho v klidu, v tichu a ve tmě. Nekrmte ho a nepijte mu mlékem. Převoz řešte co nejrychleji a podle pokynů. Tím riziko stresu minimalizujete.

Detaily: zajíčata, ptáci a další nálezy

Podobně se chovají i zajíčata, která matka nechává osamocená a vrací se jen večer. Také mláďata ptáků na zemi mívají rodiče poblíž. Nalezené mládě bez zjevného zranění patří zpět do klidu. Pravidlo „nech být“ platí široce.

Na procházkách s dětmi je dobré vysvětlit, že lesní zvířata nejsou hračky. Děti často chtějí mládě pohladit nebo vzít domů. Klidné vysvětlení a ukázka z dálky vytváří správný vztah k přírodě. Fotka na památku stačí.

Na jaře se vyplatí držet psy na vodítku, protože právě v době kladení mláďat jsou zvířata nejzranitelnější. Pes může srnče vyplašit nebo zranit, i když to nemyslí zle. Volné pobíhání psů v honitbě je navíc problematické. Ohleduplnost k zvěři je víc než pravidlo.

Můj tip: Doporučila bych si fotku mláděte pořídit z dálky a uložit si polohu v mapě v telefonu. Když pak voláte myslivce nebo záchrannou stanici, popíšete místo přesně a nemusíte se k mláděti vracet.

Zdroje

• Českomoravská myslivecká jednota
• Ministerstvo životního prostředí ČR