Pět otázek k ceně zásahu horské služby doma i v zahraničí

V Česku za běžnou záchranu zraněného turisty Horskou službou obvykle neplatíte, ošetření a převoz do nemocnice hradí veřejné zdravotní pojištění. V zahraničí je to jinak. Na Slovensku, v Rakousku, Švýcarsku nebo Itálii se zásah horských záchranářů a vrtulníku zpravidla účtuje a bez vhodného cestovního pojištění může skončit vysokou fakturou. Následujících pět otázek ukazuje, na čem částka závisí.

1. Zaplatím zásah horské služby v Česku?

Horská služba ČR poskytuje první pomoc a záchranu v horských oblastech a její činnost je hrazena z veřejných prostředků. Pokud se zraníte na sjezdovce nebo na turistické trase v Krkonoších či na Šumavě, záchranáři vás ošetří a předají zdravotnické záchranné službě. Zdravotně odůvodněný převoz, včetně letecké záchranné služby, hradí zdravotní pojišťovna.

Výjimkou může být zneužití tísňové linky nebo zásah u člověka, který žádnou pomoc nepotřeboval. Podmínky se mohou měnit, a pokud je pro vás otázka důležitá, ověřte si je u Horské služby.

2. Kryje záchranu evropský průkaz zdravotního pojištění?

Ne. Modrý evropský průkaz, který máte na zadní straně kartičky zdravotní pojišťovny, zajišťuje v zemích Evropské unie nutnou zdravotní péči za stejných podmínek jako u místních. Nekryje ale vyhledávání a vyprošťování v horách, transport z nepřístupného terénu ani převoz domů. Navíc v některých zemích platíte i u nemocniční péče spoluúčast.

3. Proč je záchrana v horách v zahraničí tak drahá?

Do ceny se promítá nasazení vrtulníku, počet záchranářů, délka akce a obtížnost terénu. V Alpách provozují leteckou záchranu často soukromé nebo spolkové organizace, které náklady účtují zachráněnému. Částky v řádu tisíců eur u zásahu s vrtulníkem nejsou výjimkou.

Na Slovensku Horská záchranná služba zásah také účtuje a hradí ho zachráněný nebo jeho pojišťovna. Platí to i pro Tatry, kam Češi jezdí nejčastěji. Tísňová linka slovenské Horské záchranné služby je 18 300, v Česku můžete Horskou službu volat na čísle 1210, všude v Evropě funguje 112.

4. Jaké cestovní pojištění na hory vybrat?

Ve smlouvě hledejte výslovně náklady na vyhledávací a záchrannou akci a jejich limit. Některé základní varianty je mají nízko nebo vůbec. Zkontrolujte, zda pojištění kryje činnost, kterou plánujete: vysokohorskou turistiku nad určitou nadmořskou výšku, via ferraty, skialpinismus nebo jízdu mimo vyznačené sjezdovky. Riziková aktivita často vyžaduje příplatek.

Pozor také na výluky. Pojišťovna může krytí odmítnout, pokud jste ignorovali uzavřenou trasu, výstrahu před lavinami nebo jste byli pod vlivem alkoholu. Členství v horolezeckém nebo turistickém spolku někdy obsahuje vlastní pojištění záchrany, je ale dobré porovnat jeho rozsah.

Pro horské výlety se hodí srovnat nabídky podle těchto položek:

• limit na záchranné a vyhledávací akce,
• krytí rizikových sportů a nadmořské výšky,
• repatriace, tedy převoz domů,
• asistenční linka v češtině s nonstop provozem.

5. Jak snížit šanci, že záchranu budete potřebovat?

Většina zásahů v horách souvisí s podceněním počasí, únavou a nevhodnou obuví. Před túrou si přečtěte předpověď pro horské oblasti, ne pro údolí, a vyrazte brzy ráno, aby vám zbyla rezerva na návrat za světla. Naplánujte si místo, kde se můžete otočit, a dodržte ho, i když vrchol vypadá blízko.

Někomu doma nechte trasu a čas návratu. Mějte nabitý telefon a powerbanku, v Alpách a Tatrách se vyplatí mít v mobilu aplikaci horské služby, která při volání odešle polohu. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje registrovat se před cestou do zahraničí v systému DROZD, aby vás v případě mimořádné situace mohl zastihnout zastupitelský úřad.

Zdroje

• Horská služba ČR
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Česká asociace pojišťoven