Při krmení zvěře pomůžou kaštany pro myslivce víc než pečivo

Rohlík nechaný u krmelce působí jako laskavost, ale srnčí zvěři může způsobit vážné zažívací potíže. Přežvýkavci mají trávení nastavené na vlákninu a změny v potravě snášejí špatně. Kdo chce zvěři v zimě skutečně pomoct, udělá víc, když nasbírá kaštany a žaludy a předá je myslivcům, kteří vědí, kdy a kolik přidat.

Kdo se o přikrmování stará

Zákon o myslivosti ukládá uživateli honitby, tedy nejčastěji myslivecké společnosti nebo spolku, aby zvěř v době nouze přikrmoval. Krmelce, slaniska a zásypy jsou jejich zařízení a doplňují je podle počasí, sněhové pokrývky a stavu zvěře.

Náhodné krmení veřejností do toho vnáší zmatek. Zvěř se stahuje k cestám a parkovištím, kde hrozí srážky s auty, a v jednom místě se nakupí víc zvířat, než okolí unese. Okusují pak mladé stromky v okolí.

Čtyři způsoby, jak pomoct

Možnosti se liší tím, kolik času jim věnujete a jak velký mají přínos.

Sběr kaštanů a žaludů. Nejjednodušší cesta. Na podzim je nasbíráte v parku nebo alejích, necháte proschnout a dáte myslivcům. Řada mysliveckých sdružení je ráda přijme, některá pořádají výkupy pro děti ze škol a školek. Stačí zavolat na obecní úřad, který kontakt na místní myslivce obvykle má.

Seno a jadrná krmiva po domluvě. Hodí se pro ty, kdo mají vlastní louku nebo přístup ke kvalitnímu senu. Bez dohody ho ale do krmelce nedávejte, plesnivé nebo zapařené seno zvěři škodí.

Dobrovolnická pomoc. Myslivci a lesníci občas hledají lidi na opravy krmelců, výsadbu nebo stavbu oplocenek. Na to stačí pár sobot v roce a pracovní rukavice.

Nekrmit a nerušit. V zimě zvěř šetří energií a každé vyplašení ji stojí zásoby. Držet se cest a mít psa na vodítku je pomoc, kterou zvládne každý.

Co do lesa patří a co ne

Krmivo	Vhodnost	Poznámka
Kaštany (jírovec)	vhodné	pro myslivce, nejlépe proschlé
Žaludy	vhodné	ceněné hlavně u spárkaté zvěře
Kvalitní seno	vhodné po domluvě	suché, bez plísně a prachu
Jablka a mrkev	jen v malém množství	o dávkování rozhoduje myslivec
Pečivo a chléb	nevhodné	kvasí v trávicím traktu, i suché
Zbytky z kuchyně, slupky	nevhodné	sůl, koření, plíseň, lákají prasata

Proč se divokým prasatům nic nenosí

Divočákům se v české krajině daří i bez lidské pomoci a jejich početní stavy jsou vysoké. Každý zdroj potravy navíc je láká blíž k obcím, kde rozrývají zahrady a hřiště.

V oblastech ohrožených africkým morem prasat mohou úřady přikrmování zvlášť omezit. Zbytky masných výrobků v lese jsou z hlediska šíření nákazy riziko, proto je v lese nikdy nenechávejte. Aktuální opatření vyhlašuje Státní veterinární správa.

Ptáci patří ke krmítku u domu

U ptáků je to jinak. Zimní krmítko na zahradě nebo balkoně jim pomáhá, pokud ho doplňujete pravidelně a čistíte. Slunečnice, lojové koule a ovesné vločky jsou v pořádku. Solené oříšky, pečivo a zbytky jídla ne.

V lese krmítka nestavte. Nikdo by je pravidelně nedoplňoval a ptáci, kteří si na zdroj zvyknou, by pak zůstali bez potravy uprostřed mrazů.

Když chcete jít s dětmi ke krmelci

Domluvte se s myslivci předem. Často rádi ukážou, jak krmelec funguje, co v něm zvěř najde a proč je u něj slanisko. Děti si pak nesou kaštany s jasným cílem a odnesou si i vědomí, že se ke krmelci nechodí denně a za šera vůbec ne, protože tehdy k němu přichází zvěř.

Zdroje

• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
• Českomoravská myslivecká jednota
• Ministerstvo zemědělství