Šest kroků, jak naplánovat výlet za nejstaršími stromy

Nejstarší stromy v Česku najdete v registru památných stromů, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny v Ústředním seznamu ochrany přírody. Je volně dostupný na internetu, má mapu a u každého stromu uvádí druh, obvod kmene a místo. Odtud vede celý výlet, ostatní kroky jen pomohou, aby cesta nekončila u pařezu.

1. Vyberte stromy v registru, ne podle pověstí

Mapa památných stromů ukazuje tisíce lip, dubů, buků, tisů i jilmů. Pro výlet za nejstaršími hledejte ty s největším obvodem kmene, ten o stáří vypovídá spolehlivěji než pověst o tom, kdo pod stromem odpočíval.

Odhady věku bývají hrubé. Duté kmeny se nedají spočítat podle letokruhů a údaje typu „tisíc let“ jsou spíš tradice než měření. Mezi stromy, o kterých se uvádí, že patří k nejstarším v zemi, se nejčastěji jmenuje lípa v Tasovicích na Znojemsku.

2. Ověřte, že strom stále stojí

Staré stromy padají ve vichřicích, odlamují se jim větve a některé ztratí ochranu, když odumřou. Registr se aktualizuje, ale ne vždy hned. Podívejte se na nedávné fotografie od jiných výletníků nebo zavolejte na obecní úřad, který bývá ohledně svého stromu dobře informovaný.

3. Poskládejte trasu podle krajiny

Staré lípy stojí nejčastěji u kostelů, kapliček, na návsích a u starých statků. Duby a buky spíš v oborách, zámeckých parcích a na hrázích rybníků. Když si vyberete jeden region a spojíte tři čtyři stromy s vesnicemi mezi nimi, vznikne trasa na půl dne pěšky nebo na kole.

Pro rodinu s dětmi je lepší menší počet stromů a víc času u každého. Jeden mohutný dub, do jehož dutiny se vejde dítě, zapůsobí víc než pět lip z okna auta.

4. Zvolte roční období podle toho, co chcete vidět

Období	Co uvidíte
Brzké jaro	tvar kmene a větví bez listí, dutiny a praskliny v kůře
Červen a červenec	kvetoucí lípy s vůní a bzukotem včel
Říjen	barvy buků a javorů, žaludy pod duby
Zima s jinovatkou	nejfotogeničtější siluety

5. U stromu se chovejte jako host

Památný strom má ze zákona základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene, měřeného ve výšce 130 centimetrů. V tomto pásmu se nesmí provádět činnosti, které by strom poškodily.

Prakticky to znamená nelézt do koruny, neodlupovat kůru, nevyrývat iniciály a nešlapat opakovaně po kořenech u kmene. Utužená půda starým stromům škodí víc, než se zdá, protože jejich kořeny potřebují vzduch. Pokud je kolem stromu oplocení nebo chodník z prken, zůstaňte na něm.

6. Změřte obvod a zapište si ho

Vezměte si krejčovský metr nebo provázek. Obvod se měří ve výšce 130 centimetrů nad zemí, tedy stejně jako v registru. Děti baví porovnat výsledek s údajem v databázi a spočítat, kolik lidí je potřeba, aby kmen obejmuli.

Fotky a poznámky z jednotlivých výletů se časem složí do vlastní mapy. Strom, který vám přiroste k srdci, můžete přihlásit do ankety Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství. Pokud najdete mohutný strom, který v registru chybí, dejte o něm vědět obecnímu úřadu nebo místní organizaci ochrany přírody. Návrh na vyhlášení památného stromu může podat kdokoli.

Zdroje

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústřední seznam ochrany přírody
• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Nadace Partnerství