České Švýcarsko se nejlépe pozná z pěšiny, ne z autobusu

Do Hřenska přijíždějí autobusy plné lidí, kteří chtějí vidět Pravčickou bránu a během pár hodin odjet. Kdo ale vystoupí jen u hlavní silnice a spěchá k nejznámějšímu cíli, mine to nejlepší, co národní park nabízí.

Skutečná hodnota Českého Švýcarska je v cestě mezi skalami, v tichu bočních údolí a ve výhledech, které se otevírají až po několika kilometrech pěšky.

Proč pěšky, ne autobusem

Národní park České Švýcarsko vznikl v roce 2000 a chrání pískovcové území u hranic s Německem. Silnice zde slouží hlavně k dopravě do výchozích bodů, ne k prohlídce krajiny. Z autobusu je vidět jen úzký pruh lesa a parkoviště, zatímco pěšina vede přímo mezi věžemi a roklemi.

Pěší cesta také umožňuje rozložit návštěvu do více dnů. Kdo přijede na jeden den, obvykle stihne jen Hřensko a Pravčickou bránu. Kdo zůstane déle, může poznat Jetřichovice, Mezní Louku i klidnější partie parku.

Hřensko a Pravčická brána

Hřensko leží v hlubokém údolí na soutoku Labe a Kamenice a je přirozenou branou do parku. Odtud vede značená trasa k Pravčické bráně, největší pískovcové skalní bráně v Evropě. Cesta stoupá po kamenech a schodech, místy je úzká a při mokru kluzká.

U brány je nutné počítat s davem. Kdo chce mít výhled bez lidí, měl by vyrazit brzy ráno nebo naopak odpoledne. Vstup k bráně je zpoplatněn, protože jde o soukromé zařízení uvnitř parku; peníze je proto lepší mít připravené.

Jetřichovice a vyhlídky

Jetřichovice nabízejí několik okruhů, které vedou k vyhlídkám nad vsí. Trasy jsou kratší než přechod z Hřenska, ale obsahují strmé výstupy a žebříky. Odměnou je pohled na pískovcové stěny a les, který se z údolí nezdá tak rozlehlý.

Výhodou je, že se sem dostane i člověk, který nechce absolvovat nejznámější trasu. Zároveň ale platí, že vyhlídky nejsou bezpečné pro každého. Kdo trpí závratí nebo jde s malým dítětem, měl by zvolit nižší trasu a vynechat exponované úseky.

Mezní Louka a soutěsky

Mezní Louka slouží jako výchozí bod pro soutěsky Kamenice. Edmundova soutěska a Divoká soutěska se procházejí po lávkách a část cesty se pluje na loďce. Jde o oblíbenou atrakci, takže se tu tvoří fronty a v sezoně je lepší mít časovou rezervu.

Trasa soutěskami není náročná na převýšení, ale vyžaduje pozornost. Lávky bývají mokré, v úzkých místech se lidé míjejí jen obtížně a na loďce je nutné dodržovat pokyny obsluhy. Kdo sem míří v horkém dni, ocení chlad, který v rokli zůstává celé odpoledne.

Co platí v národním parku

V národním parku se smí chodit pouze po značených cestách. Zkratky mezi skalami nejsou nevinné: vede přes chráněné rostliny, hnízdiště a místa, kde se dá snadno zabloudit. Stejně tak platí zákaz vstupu do uzavřených oblastí, rozdělávání ohně a používání dronů.

Odpad si každý odnáší s sebou. Na mnoha místech nejsou koše a v úzkých roklích se jakýkoli odpad špatně uklízí. Vstup do některých částí parku je možný jen v sezoně nebo za určitých podmínek, proto se vyplatí ověřit si aktuální informace před cestou.

Kdy vyrazit a jak se vrátit

Nejlepší je jaro a začátek podzimu, kdy je méně návštěvníků a počasí bývá stabilnější. V létě je nutné počítat s horkem v otevřených úsecích a s bouřkami, které přicházejí rychle. Po dešti jsou schody a kameny kluzké, což prodlužuje cestu víc, než lidé čekají.

Návrat je dobré mít zajištěný předem. Vlak do Hřenska nebo autobus z Mezní Louky mívají omezené spoje a večer se plní. Kdo jde přechod z jednoho místa na druhé, měl by si zjistit, jestli se dá z cíle dostat zpět bez dlouhého čekání.

Časté otázky

Stihnu Pravčickou bránu za jeden den?

Ano, pokud přijedete brzy a neplánujete další dlouhou trasu. Cesta z Hřenska k bráně a zpět zabere několik hodin i s pauzami. Kdo chce pokračovat k Mezní Louce, měl by počítat s celým dnem.

Jsou soutěsky vhodné pro děti?

Pro starší děti ano, ale je potřeba počítat s lávkami, vodou a frontami. Malé děti je lepší vést za ruku a vyhnout se době, kdy je v rokli nejvíce lidí. Kočárek se do soutěsek nehodí.

Dá se v parku přespat?

Nocování mimo vyhrazená místa není povoleno. Ubytování je v Hřensku, Jetřichovicích a okolních obcích, ale v sezoně se kapacity plní. Rezervace předem je rozumnější než hledat místo na poslední chvíli.

Co dělat při bouřce?

Opustit otevřené skály a vyhledat bezpečné místo ve vesnici nebo v lese mimo osamělé stromy. Kovová zábradlí a vyhlídky nejsou vhodný úkryt. Pokud je to možné, je nejlepší počkat v údolí a pokračovat až po přejití bouřky.

Zdroje

  • Správa Národního parku České Švýcarsko
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • Klub českých turistů
  • Ministerstvo životního prostředí ČR

Publikováno: 19. 09. 2025

Kategorie: Turistika