Smí se v lese spát v hamaku, ale jen tam, kde to místo dovolí

Smí se v lese spát v hamaku? Zákon o lesích přespání výslovně nezakazuje ani nepovoluje, a proto rozhodují okolnosti: kde les leží, komu patří a co v něm děláte. V národním parku a v přísně chráněných územích je spaní mimo vyhrazená místa zakázané. V běžném hospodářském lese se jedna noc bez ohně a bez zásahu do porostu často toleruje, ale nárok na to nemáte. Následující příběh jedné noci ukazuje, jak to projít krok za krokem.

Dva lidé, jeden hamak a plán na sobotu

Představte si Janu a Martina, kteří chtějí v sobotu vyrazit na hřeben a přespat v hamakech mezi stromy. Mají dobré vybavení, čelovky a termosku s čajem. Zapomněli ale ověřit nejdůležitější věc, tedy kde přesně stojí a komu les patří. Ilustrační příběh nám poslouží jako osnova otázek, které si musíte položit před každou nocí venku.

Většina lidí řeší hlavně počasí a teplotu spacáku. Právní stránka přitom rozhoduje, jestli budete spát v klidu, nebo vás ráno vyvede strážce. Neznalost pravidel není polehčující okolnost. Stačí patnáct minut na mapě a v mobilu před odjezdem.

Janě a Martinovi se nakonec hodí obecné pravidlo: les je veřejně přístupný na vlastní nebezpečí, ale přístup neznamená oprávnění tam trvale pobývat. Procházet, sbírat houby a odpočívat smíte. Nocleh je šedá zóna, v níž hodně záleží na ohleduplnosti.

První krok: zjistit, zda les není chráněný

Nejdřív si Jana a Martin otevřou mapu chráněných území. V národních parcích je táboření a spaní mimo vyhrazená místa zakázané a kontroly bývají časté. Chráněné krajinné oblasti dělí území na zóny s různým režimem a v nejpřísnějších se nesmí ani odbočit z cesty. Maloplošná chráněná území, tedy rezervace a památky, jsou přísnější než okolní les.

Pokud trasa vede přes takové území, přesune se noc jinam, třeba na kemp nebo do chaty. Zakázáno je v zónách i rozdělávání ohně, vstup mimo značené cesty a rušení zvěře. Pokuty jsou citelné a hájí se podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konkrétní omezení najdete u správy daného území.

Mapový podklad doplní informace o režimu daného místa. Vyplatí se zjistit, zda tam nejsou hnízdiště, tokaniště nebo lokality zvláště chráněných druhů. V době hnízdění a říje je rušení zvěře zvlášť nevhodné. Spolehlivě fungují jen místa, kde jste si tolerance ověřili předem.

Druhý krok: čí je to les

Pro běžný hospodářský les platí, že majitelem může být stát, obec, církev nebo soukromá osoba. Vlastník může omezit vstup tam, kde by to bylo škodlivé, třeba při těžbě nebo ve školkách, a označí to tabulí. Pokud na stezce visí zákaz vstupu nebo zákaz táboření, řiďte se jím. Jana s Martinem proto zjistí vlastníka z katastrální mapy nebo se zeptají obecního úřadu.

Zákon výslovně nehovoří o hamaku, ale hamak je vlastně jiná forma přespání pod širým nebem. Kdo v lese přenocuje, nesmí rozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákon zakazuje také rušit klid, poškozovat porost a zanechávat odpad. Vlastníkova tolerance je ústupek, na který se nelze odvolat.

Janě a Martinovi se vyplatí napsat vlastníkovi nebo správci jednu dvě věty: kde chtějí být, v kolika lidech a na jak dlouho. Rozumný majitel většinou odpoví nebo aspoň neřekne ne. Takové jednání je zdvořilé a dává do ruky doklad, kdyby se na místě někdo ptal. Bez odpovědi byste neměli předpokládat souhlas.

Hamak, strom a popruhy

Hamak zavěšujte na zdravé a dostatečně silné stromy, které unesou váhu dospělého člověka. Suché větve a trouchnivé kmeny odpadají, protože se může zlomit celý strom. Používejte široké plochých popruhy, které nepoškodí kůru, ne tenká lana nebo řetězy. Tenké lano se zařezává do kůry a při pohybu ji loupe.

Zavěšení mezi mladé stromky zničí jejich výhony. Pod hamak nepatří pařezy, kameny ani zimní větve pod sněhem. Místo si vyberte tak, aby kolem hamaku nepadaly ani vyvrácené stromy a nehrozil pád větví při větru. Tvrdý vítr z lesa je pro hamak nebezpečný.

Mimo bezpečnost řeší ještě pohodlí: pod hamak patří izolace, protože zespodu vyfoukne teplo i ze silného spacího pytle. Karimatka vložená dovnitř nebo speciální podložka vám zachrání noc. Na horní stranu stačí lehká přikrývka nebo spacák s nižším komfortem. Přístřešek proti dešti zavěste nad hamak mimo kmen.

Večer a ráno: oheň, odpadky, hluk

Večer v hamaku patří k tomu nejlepšímu na výletu, ale nesmí z něj vzniknout tábořiště. Oheň nerozdělávejte, i když se zdá, že je bezpečné místo, protože zákon zakazuje rozdělávat oheň v lese i v jeho blízkosti. Vařte na vařiči a uhlíky ani popel nenechávejte. Požár suchého jehličí vznikne i z nedopalku.

Odpadky si odneste všechny, včetně organických, které se dlouho rozkládají. Toaletu řešte daleko od vody, ve vyhloubené jamce, a papír uložte do sáčku. Neznečišťujte vodní toky a prameny. Zvěř a hluk lesa jsou vaše hosté, ne naopak.

Ráno místo zkontrolujte. Po vás nesmí zůstat poškozená kůra, přeskládané kameny ani bezdůvodně utržené větve. Odcházejte brzy, než lesníci začnou pracovat nebo vyrazí houbaři. Čím méně stop, tím větší šance, že se k vám příště vlastník zachová vlídně.

Když někdo zaklepe: jak reagovat

Pokud se objeví lesník, myslivec nebo strážce, zachovejte klid a odpovídejte pravdivě. Nejsou tu proto, aby vás honili, ale aby chránili les a zvěř. Zdvořilé vysvětlení a ochota odejít většinou stačí. Pokud vás vyzve, abyste místo opustili, udělejte to.

V chráněném území může strážce uložit pokutu na místě. Neodmlouvejte a nehádejte se o výkladu zákona. Pokud nesouhlasíte, můžete se ozvat později písemně. Doklad totožnosti vezměte s sebou.

Janě a Martinovi nakonec noc dopadne dobře: zvolili louku na okraji hospodářského lesa mimo chráněné území, napsali majiteli a ráno po sobě uklidili. Takto vypadá minimální rozumná varianta. Jedna noc a žádné stopy jsou lepší vizitka než sebelepší výbava.

Můj tip: Doporučila bych napsat správci lesa dopředu, klidně přes obecní úřad. Stačí dvě věty s termínem a místem. Odpověď vám ušetří nejistotu a často i hledání jiného místa za tmy.

Zdroje

• Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
• Ministerstvo zemědělství ČR