Jak poznat ohryzané stromy a kdo je ohryzal

Poškozený strom v lese nemusí být napadený škůdcem. Často ho poškodila zvěř, která hledá potravu nebo si brousí zuby.

Podle typu stopy a výšky poškození se dá určit, které zvíře mělo na svědomí. Pro lesníka je to důležitá informace.

Typy poškození

Okus je ukousnutí větviček nebo pupenů. Zůstávají po něm nerovné konce a chybějící výhony. Často se objevuje na mladých stromcích.

Loupání je strhávání kůry z kmene. Zvíře ji odírá zubem nebo parohy. Rána bývá větší a sahá do dřeva.

Ohryz je opakované hlodání. Na povrchu zůstávají stopy zubů a drobné třísky. Liší se podle velikosti zvířete.

Výmladky a pupeny mizí hlavně v zimě, kdy je jiné potravy málo. Kůra se loupe na jaře, kdy je měkká a šťavnatá.

V letním období se poškození hůř hledá. Strom je plný listí a rány zarůstají. Kontrola se proto dělá hlavně na jaře a na podzim, kdy je vidět struktura kmene.

Kdo prochází les, může si všímat i padlých stromů. Na nich je poškození vidět z jiného úhlu. Zkušenost z opakovaných návštěv je nenahraditelná.

Okus a loupání

Okus větviček dělá srnčí zvěř a zajíci. Vyhledávají mladé výhonky a pupeny. Škoda bývá menší, pokud strom rychle obráží.

Loupání kůry způsobuje jelení zvěř. Používá zuby, ne parohy. Pás kůry může obkroužit kmen a přerušit tok živin.

Jeleni často loupaní opakují na stejných stromech. Vznikají tak charakteristické rány. Když se kůra obnoví, může být poškození méně vidět.

Zvíře si někdy brousí parohy o kmen. To zanechává jiné stopy než okus. Kůra je odřená, ale neodstraněná v souvislém pásu.

Takzvané výboje a odřeniny vznikají při pohybu v hustém porostu. Nejsou potravním poškozením, i když vypadají podobně. Pro lesníka je důležité je odlišit, protože znamenají něco jiného.

Kdo strom poškodil

Srnec působí ve výšce, kam dosáhne. Ohryz je jemný a často na tenkých větvích. Zajíc hlodá níž a zanechává čistý řez.

Jelen dosáhne výš a jeho stopy jsou hrubší. Loupání sahá do větší výšky. Daněk a muflon mají také specifické stopy.

Myš nebo hraboš okusuje kůru u země. Stopy jsou drobné a často skryté pod listím. Bobr zase kácí celé stromy u vody.

Výška a tvar poškození jsou nejlepší vodítko. Kdo zná zvířenu v okolí, může určení upřesnit. Fotografie pomůže odborníkovi.

Výška se měří od paty kmene. U svahu se bere průměr z několika stran. Bez měření se odhad snadno zkreslí.

Kdo si vede poznámky, pozná opakující se místa. To je pro ochranu lesa cennější než jednorázový nález. Záznamy pomohou i při jednání s myslivci.

Stáří poškození a výška

Čerstvé poškození má světlé dřevo a ostré hrany. Starší rána ztmavne a okraje se zavalují. Podle toho se odhaduje, kdy k němu došlo.

Výška rány prozradí velikost zvířete. Srnčí zvěř se pohybuje nízko, jelen výš. Na svahu se výška mění podle strany.

Stopy zubů mají různou šířku. Hlodavec zanechává úzké rýhy, jelen širší. Detail je vidět jen zblízka.

Čerstvou ránu poznáte podle vlhkosti a světlé barvy. Starší je suchá a tmavá. Okraje se zavalují a mohou zarůstat kůrou.

Dopady na les

Menší okus strom zvládne. Když ale zvěř opakuje poškození, růst se zpomalí. Mladý strom může uhynout nebo zůstat zakrslý.

Loupání dokola kmene je vážné. Přeruší vodivé cesty a strom uschne. Napadení houbami pak postupuje rychleji.

Lesník proto chrání mladé porosty oplocenkami nebo nátěry. Vhodná je i regulace zvěře. Bez rovnováhy mezi zvěří a lesem vznikají škody.

Škody se nemají posuzovat jen podle jednoho stromu. Důležitý je podíl poškozených jedinců v porostu. Opakované poškození na stejném místě je vážnější než ojedinělý případ.

Proti škodám pomáhá i pestrá skladba lesa. Různé dřeviny lákají zvěř v jinou dobu. Monokultura je zranitelnější. Pestrý les se navíc lépe obnovuje po kalamitě.

Časté otázky

Jak poznat okus od loupání?

Okus odstraňuje větvičky a pupeny. Loupání strhává kůru z kmene. Rána je větší a často sahá do dřeva.

Může strom poškozený zvěří přežít?

Menší poškození často ano. Rozhoduje rozsah a opakování. Když je kůra stržená dokola, strom obvykle hyne.

Jak chránit mladé stromky?

Oplocenka, ochranný obal nebo nátěr. Pomáhá i snížení stavu zvěře. Kombinace opatření je účinnější než jedno.

Kdy zvěř stromy nejvíc poškozuje?

V zimě a na jaře, kdy je málo potravy a kůra je měkká. Právě tehdy je potřeba věnovat ochraně pozornost.

Zdroje

  • Lesy ČR
  • Ministerstvo zemědělství ČR
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Publikováno: 23. 02. 2026

Kategorie: Zvířata