Krušné hory

Jedná se v podstatě o dlouhý horský masiv, který se nachází na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Pohoří Krušných hor je na severozápadní hranici republiky zhruba 130 kilometrů dlouhé. Za vznik tohoto pohoří může sopečná činnost. Jako pozůstatek této činnosti je zde bohatý výskyt nerostného bohatství a léčivých pramenů. Léčivé prameny se pak staly základem zdejších známých lázeňských léčeben. Nejvyšším bodem celého pohoří je hora zvaná Klínovec, která měří 1244 metrů.

Na úpatí těchto hor se nacházejí důležitá české města. Mezi nejdůležitějšími z nich jsou velká krajská města Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Z ostatních pak jmenujme ještě Most, Teplice, Litvínov, Nejdek, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří a další. Vedle nádherné přírody zde najdete i celou řadu památek a městských památkových rezervací.

Lázeňství v Krušných horách reprezentují především světoznámé lázně Kyselka v Klášterci nad Ohří, lázně Bílina a lázně Teplice. Ovšem vedle lázeňství lákají do Krušných hor také dobré podmínky k zimním sportům a radovánkám. Skvělé podmínky nabízejí například zimní střediska Boží Dar, Bouřňák, Cínovec, Jáchymov, Klínovec, Kraslice, Kovářská, Pernink a řada dalších. Krušnými horami také procházejí desítky kilometrů krásných běžeckých tratí. Krušné Hory skýtají rovněž mnoho příležitostí i pro letní rekreaci. Jsou zde dobré podmínky pro horskou turistiku nebo cyklistické výlety. Řada naučných stezek a turistických tras vede až do sousedního Německa. V celé oblasti velkým tempem roste i kvalitní síť značených cyklotras. Dobrá je také síť turistických ubytoven a penziónů.

Z historických budov a památek nám zůstaly zachovány například zámek Jezeří, Horní hrad – Hauenštejn, hrad Hněvín, zámek Ostrov, zámek Valeč, zámek Klášterec nad Ohří, Státní zámek Duchcov a mnoho dalších.

Lanovky

K horám patří neodmyslitelně také lanovky a lanové dráhy. V České republice jich máme hned několik. Nejstarší lanovka vede například na Sněžku, ta nejdelší vede pro změnu na krušnohorskou Komáří vížku. Pojďme si o těchto dvou skvostech povědět něco blíže.

Nejstarší lanová dráha

Nejstarší česká lanovka zahájila svůj provoz již v roce 1949. Jedná se o sedačkovou lanovku pro dvě osoby. Samotná lanová dráha se sestává ze dvou úseků, které mají jednu společnou mezistanici na Růžové Hoře. Zde se trasa lanové dráhy lomí do pravého úhlu a je zde potřeba přestupovat. Velkou zajímavosti je, že původní projekt kalkuloval s životností lanovky pouze na 16 let. To, že tato lanovka vydržela daleko více let je zázračné a neuvěřitelné. Rekonstrukce lanovky se plánuje již velmi dlouho, první rekonstrukce lanovky byla dokonce připravována na rok 1971. Nyní se však zdá, že velká a nákladná rekonstrukce lanovky je na spadnutí a v roce 2012 by měla proběhnout. Celá rekonstrukce lanovky by měla skončit do června 2014, kdy by měl být zahájen provoz nového zařízení.

Nejdelší lanová dráha

Nejdelší lanovku najdete v Krušných horách. Lanovka vede na Komáří vížku a je dlouhá skoro 2,5 kilometru. Její horní stanice se nachází v nadmořské výšce 808 metrů. Jedná se dvousedačkovou lanovku, která ročně převeze zhruba 40.000 až 50.000 turistů. Lanová dráha vás dopraví z města Krupky na samotný vrchol Komáří vížky, kde se kousíček od stanice nachází krásný Horský hotel s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí lze z terasy restaurace vidět na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde uvidíte České středohoří. V letním období jsou v této lokalitě perfektní podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, vyjížďky na koních a paragliding. V zimě jsou pak zde upravené běžecké tratě a sjezdovky.

Lesní poklady

V českých lesích a hájích leží doslova a do písmeny na zemi značné bohatství, pro které se stačí pouze sehnout. Statistiky čísel vypovídají za vše. V roce 2010 nasbírali občané České republiky hřiby a lesní ovoce za neuvěřitelných 4,37 miliardy korun.

Je to tedy strmý a prudký nárůst, neboť v roce 2009 Češi nasbírali lesní plody pouze za 3,15 miliardy korun. To všechno jsou však statistiky finanční, nyní zkusme převést strohá čísla peněz na čísla hmotnosti. V roce 2010 bylo nasbíráno celkem 39 tisíc tun hlavních lesních plodin, v roce 2009 to bylo pak 27,4 tisíce tun. Jsou to tedy opravdu velká čísla, která jenom potvrzují a dokazují na velké bohatství českých a moravských lesů a hájů.

Co však Češi v lese nejvíce sbírají? Z lesních plodů suverénně vedou houby, kterých se jenom v roce 2010 nasbíralo 25 tisíc tun. Dále pak vévodí borůvky, které jsou tradičně velmi žádaným artiklem zejména v restauracích a cukrárnách. Kdo by nechtěl borůvkové knedlíky či borůvkové koláče. Zde však sběračská vášeň nejvíce překračuje povolené normy a zákony. Hodně lidí totiž zákony nerespektuje a chodí borůvky sbírat i do zakázaných chráněných horských zón a lokalit.

Mezi další lesní plody, které Češi sbírají, pak patří ostružiny, jahody a maliny. Ty však činí pouze zanedbatelné procento z celkového koláče všech nasbíraných lesních plodů.

Češi jsou ve sbíraní lesních plodin evropskou velmocí. Z evropských statistik totiž vyplývá, že Češi patří společně s Ukrajinci a Poláky mezi nejčastější a nejpilnější sběrače lesních plodů. Zdá se tedy, že České republika má stále miliardový lesní poklad, který je volně přístupný pro všechny občany naší republiky. Záleží ovšem také na nás, zda se k lesům a hájům budeme chovat ohleduplně a tento lesní poklad předáme i další generaci po nás.

Lesy České republiky, státní podnik

Na území České republiky je téměř třetina lesů. Většina těchto lesů patří do rukou českého států, který se o tyto lesy stará a obhospodařuje je. Tuhle činnost má na starosti státní podnik, který se jmenuje Lesy České republiky. Pojďme si tento podnik trochu více představit.

Lesy České republiky, státní podnik existují od roku 1992, kdy byly založeny Ministerstvem zemědělství České republiky. Nejdůležitější činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku, který vlastní stát. Jedná se 86 procent rozlohy všech státních lesů. K této činnosti ještě přidejme péči o více než 39 tisíc kilometrů určených vodních toků a bystřin.

Podnik Lesy České republiky sídlí v krajském městě v Hradci Králové a jeho organizační struktura má celkem tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý pak 13 oblastních pracovišť a třetí stupeň organizační struktury se skládá ze 77 lesních správ.

Jaká je hlavní strategie celého podniku? Základním kamenem celé tuzemské lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v českých lesích. Cílem podniku je pak vytváření kvalitních, stabilních a věkově skupinovitě smíšených lesů.

Lesy České republiky však také zajišťují mnohé služby pro vlastníky soukromých lesů. Značné finanční prostředky, které Lesy České republiky dostávají od státu, investují rovněž do obnovy imisemi značně poškozených a zničených lesů v pohraničních oblastech, do údržby lesních cest a stezek, které dnes neslouží jenom pro obhospodařování lesa, ale i pro masovou pěší turistiku a stále populárnější cykloturistiku.

Lesy na území naší republiky jsou společným majetkem nás všech, proto bychom měli vědět a znát, kdo se o tento majetek stará. Lesy mají pro náš stát důležitou cenu, neboť jsou domovem mnoha vzácných zvířat a ptáků, ale rovněž místem klidu a odpočinku.

Lužické hory

Lužické hory se nacházejí na severu republiky mezi městy Děčín a Liberec. Celé toto území je charakteristické svými úchvatnými přírodními krásami a zachovalými celky místní lidové architektury. Větší část tohoto území je pokryta rozsáhlými a hustými lesy. Do Lužických hor patří také nezaměnitelná oblast Labských pískovců, která je známá zejména jako oblast velkých skalních masivů. Jejich součástí je pitoreskní a unikátní skalní město v Tiských stěnách. Jde o velmi populární a oblíbená místa mnohých turistů a především horolezců, kteří na pískovcových věžích velmi často trénují.

Na tuto oblast navazuje Národní park České Švýcarsko, které rovněž patří k Lužickým horám. Ve velmi dávné době bylo v této oblasti mělké moře. Při jeho ústupu se zde vytvořil bizarní a fantastický svět skalních věží a neobvyklých útvarů. Mezi nejznámější symbol tohoto fantastického světa je Pravčická brána. Návštěvníci a turisté mohou v této oblasti navštívit mnohá vyhlídková místa, ze kterých se mohou potěšit nádherným pohledem na jeden z nejmalebnějších koutů České republiky. Jedním z takových půvabných míst může být například známá rozhledna Sněžník. Severní část Šluknovského výběžku, která je v pohraniční oblasti naší vlasti, vyplňuje Šluknovská pahorkatina. Celá oblast Šluknovského výběžku je svým vzhledem a svojí velkou členitostí velmi podobná podhůří Šumavy. Mírná vrchovina s širokými údolími je značně obydlena. Typickými lesy jsou zde hlavně smrkové lesy s krásnými výhledy a celou řadou atraktivních přírodních zajímavostí. V blízkém okolí Šluknova i ve městě samém je spousta historických a architektonických památek. Opomenout bychom určitě neměli obce jako jsou Mikulášovice, Rumburk a Jiříkov. Lužické hory stojí bezesporu za pozornost, je to krásný a nádherný kout České republiky.